„Objektivní“ (kvantitativní) přístupy studia regionů
Marián Halás, Pavel Klapka

V panelu se zaměříme na funkční regionálně taxonomické problémy. Ty z obecného hlediska řeší dva základní problémy: způsob volby center regionů a způsob přiřazení ostatních prostorových jednotek ke zvoleným centrům. Z dalších problémů lze pak především jmenovat požadavky na konečné vlastnosti regionů.

Nastíníme následující diskusní náměty:

• Jaké jsou vhodné ukazatele pro volbu center regionů? Je vhodné definovat centra předem? Je třeba rozlišovat mezi centry funkčních městských regionů a lokálních trhů práce?
• Jak se vypořádat s polycentrickými regiony? Jak identifikovat komplementární a konkurenční střediska?
• Jaká je kvalita interakčních dat? Existují alternativy?
• Jaké jsou výhody a nevýhody jednoduchých regionálně taxonomických metod? (zde se zaměříme na stávající regionalizace území ČR, tedy Hampl; Sýkora, Mulíček; Halás a kol.)
• Jakým způsobem přistoupit k tvorbě vyšších územně správních celků (NUTS 3), jež nejsou závislé na denních tocích?
• Závěrem představíme k diskusi a k nahlédnutí první výsledky aplikace složitějších regionálně taxonomických metod.

„Subjektivní“ (percepční) přístupy studia regionů
Pavel Chromý, Miloslav Šerý

Region je již po staletí jedním ze základních konceptů geografie, resp. geografie sama byla až do 19. století, kdy se přeměnila v moderní vědní disciplínu, geografií převážně regionální. V dějinách geografického myšlení, zejména pak ve 20. století, lze vysledovat hned několik rozdílných období, lišících se nejen pojetím (definováním) regionů, ale i způsoby a významy jejich vymezování. Až do 70. let 20. století byla situace z hlediska klasifikace přístupů ke studiu regionů relativně jednoduchá („dobře čitelná“). Jednotlivá období se lišila převažujícím paradigmatem (geografický determinismus byl vystřídán geografickým posibilismem, v poválečném období pozitivismem). Od 70. let 20. století, v souvislosti s prohlubujícím se dualismem v geografii, umocněným změnou předmětové orientace zejména humánněgeografického studia, existuje celá škála (konkurujících si) paradigmatických směrů, a tím i různých pojetí samotného objektu (regionu) i předmětu regionálněgeografického studia. Zatímco západní geografie se do diskuze o regionech (ovšem také o konceptech místa) intenzivně zapojila už v 80. letech, česká geografie víceméně až na přelomu století. Mj. proto je opodstatněné, že v české geografii stále převažuje (tradiční) „objektivní“ chápání regionu jako jednotky relativně „jasně“ a relativně „jednoduše“ vymezitelné (regionalizace). Realita regionálního vývoje ovšem dokládá, že dosavadní převážně politicky či ekonomicky podmíněné pojetí regionu neumožňuje dostatečně vysvětlit podstatu existence a vývoje regionů a že jde o složitější problém. Východiskem k jeho řešení by mohla být inspirace a následné rozpracování konceptu regionu chápaného jako sociální konstrukt; studium „neviditelných“ fenoménů a vztahů, percepce prostoru, sounáležitosti s územím, socioprostorového jednání, resp. zejména subjektů/aktérů a jejich zájmových skupin (ad.), kteří se uplatňují v procesech formování, reprodukce a transformace regionů (de facto i jejich zániku). Toto pojetí obohacuje přístupy k regionům o jakousi „subjektivní“ dimenzi. Bez jejího zohlednění lze regiony a jejich vývoj pochopit a vysvětlit jen stěží.

Diskusní panel se tematicky zaměří na následující okruhy, resp. hledání odpovědí na otázky typu:

• Kde, jak a proč dochází k produkci regionů, k jejich následné reprodukci či transformaci? (Proč právě tam? Proč právě tak?)
• Jakými způsoby se v procesu sociálního konstruování regionů může uplatnit tzv. stereotypizace?
• Jakým způsobem (a proč právě tak) přispívají institucionální a individuální sféry regionu k jeho ukotvení v regionálním systému?
• Která témata / které problémy jsou v současnosti relevantní v souvislosti s výzkumem regionů chápaných jako sociální konstrukce?
• Které metody lze využít při výzkumu prostorových představ regionů?

Geografie obchodu a spotřeby
Josef Kunc, Zdeněk Szczyrba

Hlavní linkou diskuse budou geografické, ekonomické, sociální, enviromnetální ad. důsledky současného rozvoje moderních forem maloobchodního prodeje a přechodu společnosti k masové spotřebě. Soustředíme se nejen na domácí situaci, ale rovněž na příklady ze zahraniční.

Nabízíme prodiskutovat tato dílčí témata:

• Jak se změnila za poslední dvě desetiletí lokalizace maloobchodu nejen ve městech? Jaká prostorově-funkční řešení lze očekávat v budoucnu?
• Existuje potřeba regulací v maloobchodě? Je nutné ve veřejném zájmu usměrňovat rozvoj soukromých investorů v odvětví maloobchodu? Jak na to reagují česká, moravská a slezská města?
• Jak se projevuje změna nákupního chování vlivem rozvoje moderních maloobchodních formátů? Dochází k „nezdravé“ polarizaci prostoru vlivem koncentrace maloobchodu (město x venkova, centrum x periférie měst)?
• Najde uplatnění na trhu tzv. nezávislý obchod? Je posilování ekonomické koncentrace největších maloobchodních koncernů neodvratným procesem, případně jak se chová trh a jeho segmenty (kooperace, franšízy ad.)?
• Která témata v geografii maloobchodu a spotřeby se nabízejí pro současný výzkum?